O SERIÁLU
Možná je to vaše ulice. Možná jste to vy!
Žádná ulice není obyčejná. Každá skrývá příběhy a tajemství. Každá je svědkem nadějí, snů i zklamání lidí, kteří v ní žijí. Každá je dramatickou kronikou, diskrétní pamětí, intimním deníkem, v němž však ne vždy dokážeme číst.
S naší Ulicí je to jednodušší. Je vlídná. Dovolí nám nahlédnout tam, kam nás ty obyčejné nepustí. Za zavřené dveře, za okna zakrytá roletou. Umožní nám vstoupit do soukromí jejích obyvatel. Do kuchyní a ložnic, kde se spřádají osudy každého z nich, a kde se zdánlivé malichernosti všedního dne nečekaně dávají do pohybu jako lavina.
V téhle seriálové Ulici nenajdete nic, co se nedá najít kdekoli jinde. Jsou tu obytné domy, kadeřnictví, večerka, hospoda, prodejna květin i pár firem. Jen těžko se mezi nimi dá přehlédnout Království hraček - malá firma na dřevěné hračky s krásným logem nad vchodem. Tady kraluje majitel firmy i celého domu, důstojný zjevem, charakterem i jménem: pan Václav Král (Radek Brzobohatý). Celý život pracoval tak usilovně, že téměř přestal vnímat přítomnost své oddané ženy Marie (Alena Vránová). Její nemoc nebude jediná pohroma, která mu to připomene. Firma svazuje osudy lidí, ať už v ulici bydlí nebo ne.
Pro pana Krále jsou to zaměstnanci, pro nás zajímaví lidé s dramatickými osudy. Pracují zde Rus Hrihorij (Alexandr Minajev), který chce být Čechem a konečně někam patřit; trestaný dobrák Bedřich Liška (Andrej Jastraban), jenž se nikdy nezavděčil svému otci (Václav Mareš); Zdena Čistá (Jana Švandová), celoživotně zamilovaná do pana Krále, avšak nikdy se to neodvážila říct nahlas; Anča (Ljuba Krbová) a Růža (Zdena Hadrbolcová), které se zdají být pouhými přebornicemi v babském drbání a expertkami na bulvár, ale nic nemusí být tak, jak se zdá; Jarda Hejl (Martin Hoffman) také není neotesaný nevzdělanec, za kterého by se rád schoval. Uvidíme, zda se tento cirkus podaří zkrotit sympatické ředitelce Báře Jordánové (Tereza Brodská), zvlášť když se nemůže příliš spolehnout na pomoc svého zástupce Petra Boháče (Pavel Kříž), osudově zamilovaného do krásné učitelky Lenky (Michaela Badinková). Čeká ho nesnadné rozhodnutí.
Má dát přednost romantické lásce nebo vzkříšení manželství se sympatickou Evou (Markéta Tanner)? Ještěže má Bára pohodovou moderní rodinu a manžel (Petr Vacek) jí pomůže alespoň zkrotit dospívající dvojčata (Patricie Solaříková a Jakub Štáfek), která dorostla do věku prvních vážných lásek a to vždy přináší spoustu příjemných i nepříjemných překvapení.
V protějším bytě žijí Farští. Dominantní otec Olda (Ondřej Pavelka) přichází poněkud pozdě na to, že mu jeho věčné avantýry ničí to nejcennější, co má. Především lásku a toleranci ženy Jitky (Ilona Svobodová) a respekt dvou dcer. Mladší Monika (Anna Fixová) má možná krásnější postavu, její sestra Lída (Jana Birgusová) je však silnější osobností.
Jordánovi i Farští bydlí v domě vlastněném zahořklým panem Peškem (Rudolf Hrušínský), který se o svou vnučku Adrianu (Dominika Kadlčková) bojí tolik, že ji ztrácí, stejně jako kdysi dívčinu matku, svou dceru.
Na Králův dům se přímo odnaproti, výlohou své Večerky, dívá starý Nykl (Bronislav Poloczek). Ten nikdy nestrávil fakt, že dům, který kdysi patřil jeho rodině, teď vlastní Král. Kromě toho pouze on a jeho nevlídná žena (Jaroslava Obermaierová) vědí, že dům ukrývá tajemství. Zda je skutečné či jen smyšlené, musí Nyklovým pomoct odhalit jejich syn Lumír (Václav Svoboda), stejně bezohledný a hrabivý jako rodiče. Na rozdíl od nich ale peníze dokáže vydělat, i když ne vždy tím nejčistším způsobem.
V ulici je i kadeřnický salon Michael, pojmenovaný po majiteli (Petr Falc) a idolu mnoha žen. Jenže... Kromě již zmíněné Jitky Farské zde Michal zaměstnává i nespoutanou Digi (Michaela Maurerová), naivní Bety (Jana Ema Bernášková) a především vynalézavou intrikánku Ingrid (Jana Sováková), která zamíchá skoro vším, co jste až dosud přečetli.
Za hranicí naší Ulice najdeme gymnázium, které je svědkem bojů pohledné učitelky Lenky s přísnou a staromilskou profesorkou Hejlovou (Hana Maciuchová), ale především prvních životních úspěchů a karambolů dětí z Ulice a jejich spolužáků.
A do každé dobré ulice patří i hospoda. Není náhodou, že ji vlastní počeštělý Američan Henry (Daniel Fleischer-Brown), jehož pozitivní myšlení dodává nadhled všem těm problémům, které by se z perspektivy dlažby naší Ulice zdály tak naléhavé a neřešitelné... A tak Henry - aniž by chtěl - zasáhne do života Ulice víc, než bychom čekali. Zejména pak do života jedné z mladých hrdinek…
Kde se natáčí denní seriál ULICE?
v hale bývalé tiskárny vznikly:
- všechny byty s kuchyněmi, koupelnami, obývacími pokoji, ložnicemi
- hospodou
- truhlářskou dílnou
- barem
- chodbou činžovního domu se schodištěm, s vchodovými dveřmi a celým patrem
- kadeřnictvím a dalšími prostory, kde se děj bude podle fantazie scenáristů odehrávat
- zatím v ní najdeme 40 prostředí, některá z nich jsou variabilní
- z bytu může podle potřeby vzniknout kancelář či naopak
- na nádvoří vznikla 60 m dlouhá, 13 m vysoká a 40 m široká ulice s 9 činžovními domy
"Říkáme tomu továrna, protože to vypadá jako továrna, funguje to jako továrna a je to továrna..."
Radek Bajgar, vedoucí projektu
Produkční zajímavosti:
Počet herců hrajících v Ulici: 84 herců a kompars
Počet režisérů: 7
Počet minut natočených za jeden den: 21
Počet hodin potřebných na natočení 1 dílu: 18
Počet minut v tuto chvíli natočených: 3958
Na tvorbě seriálu se měsíčně pracuje: cca 33 120 hodin
Za rok se podle stopáže natočí: přes 73 celovečerních filmů
Počet dílů, které se za den napíší: 1
Každý den se pracuje zároveň: ve 3 střižnách, 2 zvukových pracovištích
Počet prostředí: 40 různých prostředí, z nichž některá jsou variabilní
Počet kostýmů v kostymérně: zatím okolo 500
Počet hraček ve firmě Království hraček: cca 4980
Seriálová ulice: tvoří ji devět činžovních, domů, je šedesát metrů, dlouhá, třináct metrů vysoká, čtyřicet metrů široká
Dušan Klein: vykouřil při tvorbě seriálu Ulice už pět kilogramů tabáku.
Počet káv vypitých denně v produkci: cca 50
Želvy Tomáše Jordána: jsou vzácný a chráněný druh, který žije pouze na sušené kúře z kokosových ořechů. Mají evidenční číslo vyryté na krunýři a jsou zapsány v knize ohrožených zvířat.
Květiny v dekoraci: jsou živé. Po každém natáčení je rekvizitáři vynášejí na světlo, kde je hnojí a zalévají.
Tereza Brodská
hraje v seriálu Ulice roli Báry Jordánové - manželky, maminky dvojčat a ředitelky Království hraček
Jak dlouho jste se rozmýšlela, než jste přijala roli v seriálu Ulice?
Rozmýšlela jsem se hodně dlouho. Jedním z důvodů bylo, že mi nikdo nedokázal říct, co tento nový projekt obnáší. Myslím tím především časovou náročnost. Navíc jsem to musela zkonzultovat s manželem a se synem, protože bylo jasné, že se chod naší domácnosti radikálně změní.
Proč jste se nakonec rozhodla, že roli Báry ztvárníte?
Jak už jsem řekla několikrát - mám ráda pracovní výzvy a natáčení Ulice je naprosto nový styl práce. Taky mě zajímá, co vydržím.
Myslíte si, že seriál Ulice bude divácky úspěšný?
Do každé práce jdu s velkými ideály. Možná je to špatně, ale v tomto případě si myslím, že na seriálu pracují naprosto skvělí profesionálové. Počínaje maskérkami přes kostymérku až po kameramany. A co víc si přát, než rozjet seriál s takovým režisérem a takovou osobností jako je Dušan Klein.
Jak jste skloubila časovou náročnost natáčení s ostatními pracovními povinnostmi?
Na ostatní pracovní aktivity jsem musela momentálně zapomenout.
Pojedete na dovolenou?
Díky hlavnímu šéfproducentovi Petru Erbenovi, který dohlíží i na plánování natáčení, ne. A jestli se někdy projeví jeho citlivá stránka povahy, možná mě čeká deset dní v září.
Patricie Solaříková (17)
hraje roli Terezy, dcery Báry a Tomáše Jordánových
Jak bys charakterizovala postavu Terezky?
Tereza má problémy navázat vztah. Je stydlivá a má komplexy z vlastního těla. Je to introvert po tatínkovi.
Jste si v něčem podobné?
Vůbec ne. Jsem pravý opak. Extrovert, komunikativní, mám ráda společnost a rozhodně se nestydím.
Připravovala ses nějak na roli?
Nic zvláštního jsem nedělala. Tereza je sice úplně jiná než já, ale její role se mi hraje přirozeně a dobře.
Jak si rozumíš se svou filmovou rodinou mimo plac?
Všichni jsou výborní. Opravdu. S Terezkou Brodskou máme hodně dobrý a myslím si, že i blízký vztah. S Jakubem jsme kamarádi i v soukromí. Dokonce i mimo natáčení si říkáme brácha a ségra. Třeba zítra spolu jedeme na chatu.
Už jsi přemýšlela, jak budeš po prázdninách zvládat školu?
Pravděpodobně budu mít individuální plán, ale nejsem z toho moc nadšená. Potřebuji nad sebou neustálý bič. Jinak jsem flákač a nechávám všechno na poslední chvíli.
Co říkají na tvoje úspěchy ve škole?
Na konci roku jsem dostala pochvalu od ředitele za prezentaci školy, z toho jsem měla velkou radost.
Michaela Badinková
hraje v seriálu Lenku
Ztotožnila jste se s rolí Lenky snadno, nebo hraní předcházela nějaká příprava?
Extra příprava žádná neprobíhala. Lenka mi je velmi blízká, i když samozřejmě někdy dělá něco, co bych nikdy neudělala. Je to kladná, emočně pestrá a příjemná postava.
V seriálu hrajete jednu z hlavních rolí. Kolik stran textu se musíte v průměru naučit například za dva týdny?
Zrovna jsem to včera počítala a došla jsem k hroznému číslu. Devadesát pět stran za dva týdny.
Kde se vám scénáře učí nejlépe?
Rozhodně v posteli.
Co vám udělalo na seriálu největší radost?
Jsem strašně ráda, že jsme se opět setkali s Pavlem Křížem, Terezkou Brodskou a panem Kleinem. Moc mě těší, že jsem se seznámila s panem režisérem Koskem a jsem nepopsatelně vděčná za to, že moji kolegyni hraje paní Maciuchová, která je opravdu úžasná herečka, vždy skvěle připravená, prostě veliká profesionálka a já cítím, že mě posouvá dál.
Existuje role, kterou si toužíte zahrát?
Nemám takový sen. Nechávám se překvapovat. Myslím si, že když člověk touží po nějaké roli a ona nepřichází, může být akorát nešťastný.
Pojedete tento rok vůbec na dovolenou?
Pojedu do Řecka. Bohužel pouze na týden, ale strašně se těším na moře, potápění, jak si odpočinu a vypnu.
Eva Aichmajerová
hraje roli Sylvy, milenky Ondřeje Pavelky
Je seriál Ulice vaše první větší herecká zkušenost?
Co se týče televize, tak ano. Hraji osm let v divadle Kalich v představení Nahniličko, hrála jsem jednu sezónu v muzikálu Beatles, mihla jsem se ve filmu Bolero a v zahraničním filmu Děti duny, ale Sylva je největší role, kterou jsem kdy měla.
Jaké je hrát milenku takového profesionála, jako je Ondřej Pavelka?
Mám z toho ještě pořád trému, ale je to ohromná výhoda, protože se mám o koho opřít. Ondřej Pavelka mi ohromně pomáhá.
Budete i nadále hrát v divadle?
Ano, ale v průběhu září bude Jan Kraus hledat někoho, s kým bych mohla alternovat.
Momentálně se věnujete moderování, hraní a produkci. Máte představu o profesní budoucnosti?
Vzhledem k tomu, že jsem renesanční člověk, tak bych dělala nejraději všechno. Moderování, hraní i produkci. Ale plány si raději nedělám.
Jaké to je být jednou herečkou a moderátorkou a podruhé produkční, která se o herce stará?
S tím problém nemám, naopak mi to pomáhá. Je velmi užitečné vědět, jak se cítí lidé "na druhé straně". Když jsem produkční, tak se snažím hercům například dávat co nejpřesnější natáčecí plány a volat je na plac, až když je to opravdu nutné, protože vím, jaké to je dlouhé čekání. A když hraji, tak se neptám, kdy bude pauza nebo konec, nezasahuji do make-upu a kostýmů, chodím včas a umím text.